ZAČÍNÁ TO V KUCHYNI ... KONČÍ V LOŽNICI ...
Stála jsem u kuchyňské linky a utírala ji, když ke mně zezadu přistoupil Bang, objal mě kolem pasu a nahlížel mně přes rameno, aby zjistil, co vařím. Chvilku mě jen tak držel, ale pak mě jemně kousl do ouška. Okamžitě mi docvaklo, o co se snaží.
„Ne, Bangu, teď ne.“
Bez jediného slova mě chytil za boky a otočil si mě k sobě. Nasadil pohled týraného jehňátka a zadíval se mi do očí.
„Musím dovařit tu večeři.“ Uhla jsem pohledem, protože kdybych se mu dívala do očí, rozpustila bych se jak čokoláda a dovolila mu úplně všechno.
Konečně jednou jsem se rozhodla uvařit teplou večeři, tak ji musím dovařit. Měla bych…
Pokusila jsem se ho od sebe odstrčit, ale on se nenechal.
„Bangu!“ namítla jsem, ale to už mě leader vysadil na linku, jemně mi roztáhl nohy a přistoupil blíž ke mně. Pochopila jsem, že protestovat nemá žádný smysl a objala jsem ho kolem krku, nohy mu omotala kolem boků. Přivlastnil si moje rty, jeho nenechavé prsty nahmataly kraj mého trika a vklouzly pod něj.
„Co když sem někdo přijde?“ zamumlala jsem.
„Nepřijde.“ ujistil mě a vyhrnul mi tričko pod prsa. Hladil mě po bokách, jazykem si probourával cestičku do mých úst. Chvilku jsem ho nechala, ať se snaží, když si začal v tak nevhodnou chvilku, ale pak jsem pootevřela rty a dovolila mu vklouznout dovnitř. Prozkoumával každičký kousíček mých úst, hrál si s mým jazykem. Tiše jsem vzdychla do polibku a nohama si ho přitiskla těsněji k sobě.
Jak on to sakra dělá, že mě vždycky k něčemu přemluví a přitom neřekne ani slovo? Já mu prostě neumím říct ne! A on toho pěkně zneužívá!
„Za jak dlouho bude večeře?“ vletěl do kuchyně Zelo. Když viděl, že večeře jen tak rychle nebude, co nejtišeji vycouval a zavřel za sebou dveře. Bang malé vyrušení ignoroval a na zlomek vteřiny se odlepil od mých rtů, aby mi mohl vysvléct tričko. Zatímco mě líbal, vmísila jsem se rukou mezi naše těla a postupně mu rozepínala knoflíčky na košili, až jsem mu ji z ramen shodila na zem. Bang se rty pomaloučku přesouval po mé čelisti na krk, vsál kousíček mé kůže, jemně jej žužlal, pak se rty přesunul trochu níž a hravě mě kousl. Na moment jsem mu zaryla prsty do zad, zaklonila jsem hlavu, aby měl lepší přístup.
„Nevidělas Banga?“ vtrhl do kuchyně Daehyun. Bang výhružně otočil hlavu k Daehyunovi, který stál na místě jako přikovaný.
„Neviděla.“ zavrčel leader místo mě. Daehyun krátce přikývl a odplížil se pryč.
„Co bude k večeři?“ rozrazil dveře Jongup ještě než se Bang stihl otočit zpátky ke mně. „Nenechte se rušit.“ zamumlal, když si všiml nás dvou a s úchylným úšklebkem opustil kuchyň.
Proč se tahle místnost nedá zamknout?!
Bang se obrátil zpět ke mně a podíval se mi do očí způsobem, že jsem měla pocit, že mi vidí až do duše. Koutky se mu pomalu zvedly do něžného úsměvu.
„Nepotřebuješ s něčím pomoct?“ vpadl do místnosti Himchan. Bang se ode mě odtáhl, v očích blesky, které neznamenaly pro chudáka Himchana (ani pro ostatní) nic dobrého.
„Vy jste se domluvili!“
„My?“ ukázal na sebe překvapeně Himchan s nevinným výrazem ve tváři. „Na čem?“ nechápal.
„Proč sem pořád lezete?“ zasyčel Bang.
„Ehm…no…nechceme mít v té večeři ještě něco navíc, kdybyste…to…no…to…vy víte co.“ koktal Jongup, který se spolu s ostatníma klukama zjevil za silně nechápajícím Himchanem.
„Úchyle.“ obvinila jsem ho a seskočila z linky.
„Jak by se to tam asi dostalo?!“ zareagoval hned Bang.
„No…kdybyste…kdybys mu…to…tamto…a to by…tento…tam…“ Jongup máchal rukama jak štětka kabelkou, ukazoval střídavě na mě, na Banga a na sporák, rudý byl až za ušima, nevěděl, jak se vyjádřit, abych to pochopila. Ale povedlo se mu to – pochopila jsem, co tím „to…tamto…tento…tam…“ myslí. Bang se zasmál, otočil se ke mně, vyzvedl si mě do náruče a zamířil se mnou pryč z kuchyně. Prokličkoval mezi klukama stojícíma ve dveřích a vešel do svého pokoje. Nohou zabouchl dveře a já je zamkla, kdyby se zase někdo rozhodl nás rušit. Opatrně mě položil do peřin, lehl si nade mě, rukama se zapřel o postel, aby mě nezavalil. Upřeně se mi zadíval do očí, čímž způsobil, že jsem zrudla jak Jongup před chvilkou v kuchyni. Jeho oči byly plné lásky a něhy. Konečky prstů mi přejel po tváři tak lehce, že jsem to skoro ani necítila. I přesto to ale bylo příjemné…cítit, jak se mě dotýká. Zavřela jsem oči a nechala se jím hýčkat. Stejně jemně jako po tváři mi prsty přejel i po rtech, po krku, objel konturu klíční kosti.
„Jsi nádherná.“ zašeptal a přejížděl mi prsty po břiše. Po chvilce vystřídal prsty za rty, líbal každičký kousíček mé odhalené kůže. Jazykem vplul do pupíku, obkroužil ho a vydal se zase nahoru. Prohnula jsem se v zádech, malinko jsem se zachvěla zimou.
„Je ti zima.“ odtáhl se ode mě Bang. Nebyla to ani tak otázka, jako spíš pouhé konstatování. Bang se natáhl pro peřinu a přikryl nás. Otevřela jsem oči a usmála se.
„Nechci vás rušit, jenom vám oznamuju, že ten bordel v kuchyni neuklízím.“ ozval se z druhé strany dveří Daehynův hlas. „Youngjae se pokoušel vařit.“ dodal jako vysvětlení, proč je v kuchyni bordel. Bang dělal, že nic neslyšel a místo toho, aby šel kluky zneškodnit, mě políbil. Vjela jsem mu prsty do vlasů a užívala si tu sladkou chvilku, kdy mě Bang líbal, než se nějaký expert rozhodne vykopnout dveře.
je to dobre
(denis, 16. 5. 2014 14:12)